Proč mám ráda blbé dny? Možná nejsou takové, jak se zdá

Blbý den. Den Blbec. Šedivý a nudný den. Den zcela nepovedený. Existuje mnoho názvů, jak říkáme tomu, když nemáme svůj den nebo jen nejsme ve své kůži. Existuje ale taky pár důvodů, proč mám takové dny ráda. A vy můžete taky.

Věci nejsou vždy takové, jak je vnímáme

Ne, nejsem blázen. Jen mám ráda rovnováhu. Rovnováha znamená, že bez dnů blbečků by nemohly být dny nádherňajzy! A tak ty blboučké, lenivé dny, ale i dny, kdy se mi prostě nic nedaří, miluju. Miluju je jako každý jiný den, ať už pondělí nebo neděli, v zimě nebo v létě. Blbý den je taková naše malá sebereflexní pomůcka. Pokud zmákneme pár špatných dnů, pak zmákneme většinu svých překážek. Pak zvládneme ŽÍT. Dokonce žít velmi šťastně. Proto nesmutněte pro hloupé dny, které se nedějí podle vašich představ. Raději se s nimi pomazlete a s úsměvem jim dělejte společnost. Netrvají věčně, naopak – vždyť s nimi můžete být jen na velmi krátkou a omezenou dobu.

Tak buďte tak laskaví a místo stížností a nadávek jim dopřejte v jejich omezeném čase vlídné slovo a úsměv. Vy totiž máte všechny dny, ony však jen svých pár hodin. Třeba vám to příští den Blbec vrátí a bude vřelejší. Zkrotne.

Prostřednictvím slov, koučinku a meditace pomáhám druhým najít svůj úsměv. Úsměv nejen na tváři, ale především uvnitř. Nejen na pár dní, ale nejlépe... už napořád. Můj příběh si přečtěte zde >>