Proč mám ráda blbé dny

Proč mám ráda blbé dny


Blbý den. Den Blbec. Šedivý a nudný den. Den zcela nepovedený. Existuje mnoho názvů, jak říkáme tomu, když nemáme svůj den nebo nejsme ve své kůži. Existuje ale taky pár důvodů, proč mám takové dny ráda.

Ne, nejsem blázen. Jen mám ráda rovnováhu. Rovnováha znamená, že bez dnů blbečků by nemohly být dny nádherňajsy! A tak ty blboučké nebo lenivé dny či dny, kdy se prostě nic nedaří, miluju. Miluju je jako každý den, ať už pondělí nebo neděli, v zimě nebo v létě. Blbý den je taková naše malá sebereflexní pomůcka. Pokud zmákneme pár špatných dnů, pak zmákneme většinu svých překážek. Pak zvládneme ŽÍT. Dokonce žít velmi šťastně. Proto nesmutněte pro hloupé dny, které se nedějí podle vašich představ. Raději se s nimi pomazlete a s úsměvem jim dělejte společnost. Netrvají věčně, naopak, vždyť s nimi můžete být jen na velmi krátkou a omezenou dobu. Tak buďte tak laskaví a místo stížností a nadávek jim dopřejte v jejich omezeném čase vlídné slovo a úsměv. Vy totiž máte všechny dny, ony však jen svých pár hodin. Třeba vám to příští den blbec vrátí a bude vřelejší. A zkrotne.

NAHORU