Holka Azorka

Když už se jednou zamilujete, pak už jinak nemůžete.

Všechny mé cesty a sny směřují na jediné místo na planetě. Na Sao Miguel, zelený ostrov, který mi ukradl srdce. Vracím se tam pro něj stále, ale hledá se těžko. A ze vší té touhy vznikají kroky, které mě posouvají o kus blíž.

A tak mám čas od času to neuvěřitelné štěstí tam letět. Pak pravidelně zabíjím spoustu času pozorováním oceánu, objevováním velryb nebo plaváním s delfíny, a vůbec – kdo by tam neměl vyražený dech z přírody, která kouká ze všech zelených stran. A když nejsem na svém pohostinném ostrovském DOMA, pak mám druhé doma. Dřevěný dům v Beskydech, kde je můj druhý osobní zelený ráj. Tady na mě totiž čeká to nejdůležitější – rodina. RODINA a přátelé, zkrátka okolí, které mě podporuje a sní se mnou všechny ty bláznivé nápady a šílené vize. Protože sny se mají plnit, o tom už náhodou něco vím. 🙂

Jak to všechno začalo?

Vždy ze mě nebyla vysmátá holka, věřící na sny a splněná přání. Naopak. Představte si věčnou stěžovatelku, neschopnou přiznat okolí, že trpí úzkostmi a sociální fóbií – vlastně ani sobě ne. Cesty z práce do práce utrpením, návštěva pošty, obchodu, restaurace a kaváren taky, a co teprve párty nebo večírky. Špatné vztahy, stěžování si, nespokojenost a ztráta identity. Tedy v kostce.

Jednoho dne jsem toho měla dost. Inspiroval mě motivační film a ten mi učaroval natolik, že jsem změnila myšlení. Bez pochybností jsem věřila všemu, co mi bylo řečeno – a začaly se dít věci. Jenže seberozvoj chvíli trvá, a tak od první chvíle muselo uběhnout ještě mnoho času, než jsem pojmenovala své problémy a začala je řešit.

Tehdy se sny plnily jeden za druhým, jako se plní dodnes. Přátelé, rodina a kamarádka Verunka s mou sestrou Deniskou dokázali společnými silami nemožné. Zázrak Velryby. Azory. Uvidím je! Poprvé jsem letěla, do neznáma, právě se sociofobií – a jediné, co mi úzkost pomohlo překonat, bylo vědomí splněného snu, obrovská radost. A pak jsem o tom konečně začala více mluvit. Přála jsem si cestovat bez balvanu na hrudi. Vysvětlila jsem přátelům, proč je pro mě někdy obtížné vyrazit do města trolejbusem. Chtěla jsem se všech těch negativních pocitů zbavit. Žít. A nebát se. A tak mi opět pomohly jmenované holky a jako překvapení mi věnovaly poukaz na terapii RUŠ, díky které symptomy jako mávnutím kouzelného proutku zmizely. Ony mi nedaly poukaz. Daly mi svobodu, kterou jsem neznala. Nový život. Krok dopředu. Další life changing experience, který jim neodpustím.

Co je pro někoho běžné, může být pro druhého nepříjemné nebo dokonce nemožné – myslete na to a nikdy nikoho nesuďte.

Nakonec a najednou ze mě spadla neuvěřitelná tíha a já začala trénovat situace, které mi dřív dělaly peklo. Když se chce, všechno jde. A proč to nechtít hned. A úplně.

Pozitivní psychologie mi změnila život. Přitáhla ke mně ty nejlepší lidi, vyčistila vztahy v naší rodině a přinesla a přináší mi neuvěřitelné zážitky, situace a poznání. Miluju svůj život a není nic lepšího, než se pro něj vědomě rozhodnout. Tak to udělej taky!

 

 

 

 

NAHORU